Kineziologie je jedna z nejznámějších metod alternativní medicíny. Uznávají ji psychologové, lékaři, učitelé i laici po celém světě. Je postavena na poznatcích tradiční asijské medicíny, která respektuje tělo i ducha, a zároveň slučuje tyto poznatky s psychoterapií a západní medicínou. Její tvůrci zdokonalovali tuto metodu od roku 1976 – 1983. Více si o kineziologii můžete přečíst zde…..

Ráda bych vám v následujícím rozhovoru s mojí klientkou a kamarádkou Katkou ukázala, jak pomohla kineziologie vyřešit zácpy u jejího syna, a také její problémy.

Rozhovor o kineziologii

Jak ses cítila, když jsi přišla poprvé ke mně na kineziologii?

Když už mi došlo, že věci, které v sobě držím, potřebuju řešit s někým, kdo mi může pomoci, tak se mi na jednu stranu moc ulevilo a na druhou stranu přišly otázky. Zvládnu říct, co mě trápí? Dovedu to vysvětlit? Dostat to vůbec nějak ze sebe? A změní se něco? Pomůže mi?

 Jaký problém jsi řešila, co Tě trápilo?

Nejdřív jsem si myslela, že mám jen jeden „problém”. A to ten, že syn trpěl na zácpy. Netušila jsem vůbec proč. Když jsem pátrala, čím by to mohlo být, došlo mi (a ty jsi mi to poté na terapii potvrdila), že se vše přenáší z rodiče na dítě. Tím, že jsem nebyla úplně v klidu a řešila v sobě hodně věcí, jsem vytvářela napětí a syn na to reagoval zácpami. Navíc jsem si myslela, že za to můžu já. Po skončení terapie mi po cestě domů došlo hodně moc věcí, které jsem dělala “špatně” anebo to viděla jinak, než to bylo.

Co myslíš tím, že jsi to viděla jinak, než to bylo?

Měla jsem v sobě odmala zakódované, že musím být hodná. Dělat vše, co ostatní řeknou bez ohledu na to, jestli je dobře mně a jestli s tím souhlasím. Nikdo totiž neřešil, jak se cítím já. Postupem času s malým synem mi docházelo, že to tak prostě nejde. Nejdřív musím být spokojená já, a potom budou vlastně i všichni okolo mě. Po terapii jsem si utřídila myšlenky a zkusila to jinak. Být v pohodě, změnit věci, co mě trápily a po pár dnech, týdnech začalo být o moc líp.

Jak ses po sezení kineziologie cítila emočně? Změnilo se něco po fyzické stránce?

Na začátku sezení jsem byla hodně nervózní, hlavou se mi honilo spoustu věcí, například to, jak mám odpovídat, co dělat, jestli mi to pomůže…… Po chvíli ze mě všechny tyhle otázky a tlaky spadly a přišel moment uklidnění a s tím i slzy. Hodně moc slz, které v mém případě pomáhají. Ulevilo se mi. V tu chvíli to byl zvláštní pocit klidu a nervozity najednou. Když jsem odjížděla domů, hodně jsem myslela na vše, co se za ten čas u tebe dělo. A zase ulevující slzy…. Domů jsem pak dojela uklidněná a s tím, že mám o čem přemýšlet a je mi rozhodně o moc lépe.

Jak na tebe po terapiích reagovalo okolí?

Změnu pocítili hlavně doma, tedy partner a syn. Byla jsem o hodně klidnější a o věcech jsem dovedla mluvit. A tím, že jsem se uklidnila, mi syn mohl v klidu říct, kde byl jeho problém a mohli jsme ho řešit. Nakonec to nebylo vůbec ve mně, ale asi jsem to na sebe tak nějak vztahovala a myslela jsem si, že jsem špatná máma, že dělám něco špatně. Pomohly tomu mé problémy z dětství, kde jsem se naučila, že když je něco špatně, mohu za to já.

A kde byl tedy problém s těmi zácpami? Můžeš se s námi o to podělit?

Snažila jsem se víc vyptávat syna a postupem času mi řekl, že má strach jít na záchod jinde než doma. V klidu jsme si sedli, popovídali a věc vyřešili. Nemusí chodit ve školce, všechno stihne vyřešit v klidu doma Přijde mi, že tahle terapie pomůže člověku všeobecně přemýšlet o věcech v životě. A pak si všechno poskládá a zjistí, co může dělat třeba jen trochu jinak a hned je lépe.

Jak se cítíš dnes?

Dnes vím, že se dovedu svěřit mému nejbližšímu okolí a lidem, kterým důvěřuji. To beru jako obrovský pokrok, protože dřív jsem to v sobě dusila a držela. Dovedu vyhodnotit, co mám a nemám řešit. Když už něco řešit musím, dívám se na to s větším nadhledem a přistupuju k tomu trochu jinak. Největší plus je, že jsem klidnější a veselejší.

Chtěla bys nám ještě něco říct?

Dřív jsem nevěřila, že něco jako kineziologie může člověku tak moc pomoci. Už samotný fakt, že člověk ze sebe dostane nějaké kousky svých problémů a toho, co ho trápí, je moc fajn. A ty to celé poskládáš, položíš otázky, nasměruješ a člověk tak dostane odpovědi a někdy i takový ten AHA moment. Sám by na to možná nikdy nepřišel, protože ten problém vůbec nemusí mít příčinu tam, kde si to my myslíme.

Doporučila bys mě a mou práci a proč? Co na spolupráci oceňuješ?

 Jsi báječný, pozitivně naladěný a usměvavý člověk, a to je úžasný! A k tomu umíš pomoci. Děkuji moc Jani!

Katko, děkuji moc za rozhovor a také za to, že jsi souhlasila, abych ho zveřejnila.

Potřebujete-li najít cestu sami k sobě, pomoci řešit problémy, anebo podpořit, jsem tu pro vás.

Zdroj fotografií: pixabay.com