V červenci vládne přírodě plnou silou energie ohně. Je to čas dlouhých slunečních dnů, horka a intenzivního letního rytmu. Jenže s tímto obdobím často přichází i neviditelný tlak. Venku stoupají teploty, vzduch se ani nehne, ale koloběh každodenních povinností, práce a péče o rodinu se nezpomalí. Možná to znáš – okolí mluví o tom, jak je léto úžasné, ale Ty místo přívalu energie cítíš jen těžké vyčerpání.
Není to jen o tom, že je venku horko na padnutí. Ta pravá unavenost totiž vzniká tehdy, když se k těžkému vzduchu přidá přetížená mysl. Když jsi v jednom kole, věčně se honíš, nestíháš a do toho se snažíš ukočírovat běžný provoz s pocitem, že nemáš ani minutu sama pro sebe.
Jako holka jsem spalující teplo vyhledávala
Dnes už ale vnímám, že když je horka moc v přírodě i v mé hlavě, mysl se jednoduše přehřeje. Místo radosti pak přichází podrážděnost a absolutní vyčerpání.
Když se naše vnitřní kontrolky rozblikají červeně, nepotřebujeme přidat další aktivitu. Potřebujeme pravý opak – chlad, ztišení a vlahost. Potřebujeme pro svou unavenou mysl vědomě přivolat živel vody a hledat účinné způsoby, jak svému přetíženému systému ulevit.
Když mozek volá po ochlazení
Z hlediska neuropsychologie je neustálé horko v kombinaci s tlakem na výkon pro náš mozek obrovskou zátěží. Vysoké teploty vyčerpávají naši termoregulaci a zhoršují spánek, což unavené hlavě na klidu nepřidá. Naše tělo vnímá horko jako biologický stres, takže automaticky vyplavuje více stresového hormonu kortizolu a nervový systém přepíná do režimu neustálé pohotovosti. Studie publikované na portálu PubMed Central potvrzují, že pokud včas nezpomalíme a nedovolíme mysli regenerovat, tento skrytý letní tlak vede k hluboké mentální únavě a podrážděnosti.
Přehřátý mozek v takovou chvíli zoufale potřebuje opačný impuls – chlad a zklidnění. Já sama tento protipól nejvíc vnímám ráno na naší zahradě, kdy je všude ještě čistý noční chládek a vlahá rosa. Právě tento pocit vlahého bezpečí a ticha však můžeme své hlavě vrátit i uprostřed tropického dne, aniž bychom musely běžet ven. Stačí vědět, jak na to.
Kineziologický klíč: Jak uhasit vnitřní požár
Když za mnou přijde žena na terapii a řeší stavy, kdy už prostě nemůže a její vnitřní systém doslova hoří vyčerpáním, nikdy jí neříkám, co má dělat. Kineziologie One Brain nestojí na hotových radách. Moje role je být průvodkyní – pomáhám jí zklidnit hlavu, aby si na to nejlepší řešení přišla ona sama.
Když totiž dostaneš radu od někoho jiného, málokdy svou situaci v životě skutečně změníš. Mozek takovou radu často jen tak vypustí, protože se s ní uvnitř neztotožní. Skutečná a trvalá změna je možná jen tehdy, když si na řešení přijdeš Ty sama v sobě. Teprve pak dává Tvému tělu i mysli smysl se jím řídit.
Dvě zdánlivě jednoduché otázky, které si můžeš položit hned teď:
1. Jak se teď cítím?
Odpovídej si pouze slovy, která označují čisté pocity. Tady si musíme dát obrovský pozor na past jazyka, do které v běžné řeči padáme denně.
- Jazyková past: Často automaticky řekneme: „Jsem unavená.“ Tím z pocitu děláš svou trvalou identitu a tělo to přijme jako hotový fakt. Z odpovědi také vynech viníky z vnějšího světa (např. „Cítím se unavená, protože mi šéf naložil práci.“).
- Jak je to správně: Pojmenuj stav čistě jako pocit, který přišel, ale zase odejde.
Příklady správných odpovědí: „Cítím se unavená.“ / „Cítím se přetížená.“ / „Cítím se pod tlakem.“ / „Cítím se smutná.“ / „Cítím se bezmocná.“
2. Co by mi pomohlo?
Tato druhá otázka v sobě skrývá klíč k úlevě, ale má jedno přísné a nekompromisní pravidlo: Nesmí to být nic, co má udělat nebo změnit druhý člověk.
- Past očekávání: Odpověď typu: „Pomohlo by mi, kdyby mi šéf v práci ubral úkoly,“ nebo „kdyby manžel uvařil večeři,“ v praxi nefunguje. Vkládáš tím svůj klid do rukou někoho, koho nemůžeš ovlivnit.
- Jak je to správně: Odpověď musí vycházet čistě a stoprocentně z Tebe a Tvých možností.
Příklady správných odpovědí:
- „Pomohlo by mi, kdybych si dnes večer sedla k diáři a dvě schůzky z příštího týdne zrušila.“
- „Pomohlo by mi, kdybych teď na hodinu úplně vypnula telefon a šla se projít ven.“
- „Pomohlo by mi, kdybych si šla na 20 minut lehnout a neřešila neumyté nádobí.“
Kreativní rituál modré kapky
Abychom nezůstaly jen u slov v hlavě, pojďme do toho zapojit tělo a tvoření. Právě jednoduchá tvořivá činnost dokáže obejít věčně analyzující a přehřátý mozek a přinést okamžitou úlevu.
Připravila jsem pro Tebe malý letní rituál:
- Vezmi si čistý papír a nakresli na něj velký obrys vodní kapky.
- Vezmi do ruky modrou pastelku, fixu nebo klidně vodovky – modrá je barva klidu, chladu a uvolnění, která přirozeně zklidňuje nervovou soustavu.
- Zavři oči, zhluboka se nadechni a polož si ty dvě kineziologické otázky:
Jak se teď cítím?
Co by mi pomohlo?
- Jakmile ucítíš odpověď, otevři oči a začni vnitřek kapky vybarvovat modrou barvou. Můžeš do ní psát slova, vykreslit své emoce, nebo do ní čistě modře vymalovat a zhmotnit to, co Ti právě teď pomůže.
Uvidíš, jak moc se Ti uleví, když ten horký chaos z hlavy přeneseš do chladivé modré kapky na papíře.
Dovol své mysli v těchto týdnech vydechnout. Nemusíš stihnout všechno na světě a nemusíš prožít „dokonalé“ léto podle šablon ostatních. Někdy je tím nejlepším letním lékem prostě se jen zastavit a dopřát si trochu vlahého ticha pro sebe.
S láskou,
Janča Z větrné hůrky
P.S. Jak zvládáš únavu z vedra v létě Ty? Daří se Ti držet balanc mezi letní akcí a odpočinkem? Zkus si nakreslit svou modrou kapku a napiš mi, jakou úlevu Ti to přineslo.
A pokud máš pocit, že se Ti nedaří vypnout ani na lehátku, přečti si také můj předchozí článek Jak uklidnit přetíženou mysl: Proč pouhé nicnedělání nestačí?, kde se podíváme na to, proč samotné ležení unavené hlavě často nestačí.
