Láska, hojnost, prosperita a klid

od Jana Heidenreichová | 10.1.2023 | články

Zvířata, se kterými máme nevšední prožitek, či nám vstupují do života opakovaně, k nám „promlouvají“, přináší nám určité zprávy, poselství nebo upozornění. Stačí se zklidnit, otevřít se a naslouchat. Kdo by ve svém životě nechtěl lásku, hojnost, prosperitu a klid? Určitě každý. Začtěte se do poselství, které přinesl ledňáček.

Hlas intuice mě zavedl k ledňáčkovi

Byla jsem s koníkem na výletě v lese a už jsme se vraceli domů. Najednou přišel nutkavý pocit, že bychom měli jet po cestičce kolem rybníka. V tomto období tudy moc nejezdíme, přesto jsem poslechla svou intuici a hned jsem věděla proč. Matka příroda pro mě měla vzkaz a krásný zážitek.

Přišli jsme k rybníčku a na větvi nedaleko nás seděl ledňáček říční. Ač jindy velmi plachý, nechal se tentokrát vidět z blízka. Měl krásné rezavé bříško a jeho křídla se tyrkysově leskla ve slunci. Zahvízdal a popoletěl těsně nad hladinou vody kousek dopředu a sedl si na další větev. Vypadalo to, že na nás čeká.

foto pixabay.com

Následovali jsme ho po cestě a když jsme ho dojeli a zastavili vedle něj, na chvíli se naše pohledy setkaly. Pak opět zahvízdal, modře se zaleskl ve slunci a popoletěl na další větvičku. Opět na nás čekal, až ho dojedeme.

Zahvízdal a našel další větvičku o několik metrů dál a opět čekal. Zase jsme zastavili a měli možnost se na sebe dlouze dívat. Nic se v životě neděje náhodou a ani takový intenzivní zážitek nebyl náhoda. Bylo mi jasné, že potřebuji naslouchat jeho poselství.

Poselství ledňáčka

Ledňáček říční žije na březích čistých pomalu tekoucích vod, rybníků a jezer a živí se drobnými rybkami. O životě tohoto ptáčka se více dozvíte zde>>>>. Ryby loví tak, že se vrhá střemhlav do vody, kde chytí rybku, a vyletí s ní z vody. Ponoření se do tajuplných hlubin a vynoření se se „zlatou rybkou“ symbolizuje vzkříšení a znovuzrození. Díky tomu je spojován s pramenem živé vody.

Díky jeho energii budeme vědět, že není třeba váhat a můžeme se po hlavě vrhnout do určité činnosti či do nových věcí, když to shledáme užitečným. Jeho síla nás podrží, abychom neklesli ke dnu, ale naopak se vynořili plni životodárné energie.

Pro své nádherné zbarvení bývá ledňáček nazýván létajícím drahokamem. Proti světlu vrhá jeho peří zelené odlesky a vypadá jako smaragd. Dopadají-li na něj sluneční paprsky, září jako nejmodřejší nebe.

Modrá je dobrá

Modrá barva je symbolem radosti, věrnosti a ochrany a je spojována s planetou hojnosti Jupiterem. Proto vstoupí-li ledňáček do našeho života, objeví se v něm hojnost, radost, prosperita a láska.

foto pixabay.com

Říká se: „Ledňáčka viděti, štěstí míti“.

Ledňáček také bývá poslem klidu a míru. Nabádá nás, abychom svá rozhodnutí neuspěchali a byli otevřeni všem příležitostem, které k nám přijdou. Díky němu dosáhneme v životě toho nejlepšího výsledku. Ten správný okamžik vždy bezpečně poznáme a pomůže nám naše intuice.

Obrázek ledňáčka je součástí karet Magická poselství zvířat a najdete je zde >>>>.

foto Jana Heidenreichová

Jak sepisuji tyto řádky o ledňáčkovi, uvědomuji si, že už asi půl roku v sobě řeším problém s koníkem. Libret se mi zdá posmutnělý a osamělý, protože nemá možnost mít více interakcí s ostatními koňmi.

Stále přemítám, zda ho mám přestěhovat jinam a jestli mám vystoupit z komfortní zóny a jít cestou změny, nebo ho nechat, kde je. Je samozřejmě jednodušší být tam, kde jsme oba zvyklí, i když to není ideální. Zároveň vím, že ve skutečnosti jsme ke změně předurčeni a že změna je nezbytná součást našeho života.

Co mi ledňáček napověděl?

Ledňáček mě upozornil, že bych se měla napojit na svou ženskou energii a intuici, naslouchat svým snům a přáním a nespěchat s nalezením řešení. Když člověk tlačí a chce výsledek co nejdříve, nejedná v souladu se svým srdcem, ale jen se svým rozumem. A v tomto případě musím najít soulad pro lidské i koňské srdce 😊.

Moje kamarádka řekla: „Když o tom přemýšlíš, není to zatím správné intuitivní řešení.“

Dále mě v souvislosti s ledňáčkem napadá, že bych si měla přestat klást podmínky a omezení při hledání nového ustájení (nemají halu, chybí tam tohle či tamto, je to velké, je to malé….) a měla bych se otevřít všem možným i nemožným řešením.

Když člověk přijme to, jaký v dané chvíli je, co v dané chvíli má, v jaké situaci se nachází, jaké možnosti volby vidí a přestane hodnotit, zda je to správné nebo špatné, může se konečně uvolnit. Přijetí dané skutečnosti mi tedy přinese otevření mnoha dalších možností, které jsem do té doby nemohla vidět.

A jak to máte ve svém životě vy?

Vnímáte svou intuici a necháte se jí vést?
Umíte naslouchat zprávám, která vám posílá vesmír skrze přírodu?
Mluví k vám zvířata?
A víte, co to znamená?

Pokud ne, můžete se naučit číst poselství zvířat pomocí mých karet s Průvodcem zde >>>>.

Potřebujete-li najít cestu sami k sobě, pomoci řešit problémy, odhalit poselství zvířat, anebo podpořit, jsem tu pro vás.

Tajemství Matky přírody

od Jana Heidenreichová | 24.12.2022 | články

U mého koně ve venkovním domečku se od podzimu objevují poměrně velké důlky ve slaměné podestýlce. Obrovská záhada a tajemství Matky přírody, nad nímž jsem hloubala až do nedávna.

Co je to tajemství?

Staré české slovo tajemství se vyskytovalo už ve 14. století. Je odvozeninou od slovesa tajit, jehož původ je všeslovanský, tedy nacházející se ve všech slovanských jazycích. Jako příklad si uveďme polskou podobu – taić, ruskou taíť, srbochorvatskou tájiti. Praslovanská forma tajiti je pak příbuzná se staroirským tāid – zloděj.

Tajemství je něco, co má být utajeno, nesmí být prozrazeno, tajná informace. Jsou různé druhy tajemství (obchodní, lékařské, osobní), ale mě nejvíc zajímají tajemství přírody. Měla jsem štěstí a jedno se mi odhalilo.

Kdo tedy dělá záhadné důlky ve slámě?

Pokaždé, když jsem důlky ve slámě objevila, hloubala jsem, kdo tam asi spí. Na kočku byly moc velké a žádní menší psi se tam netoulají. Jaké zvíře využívá Libretův domeček ke spaní? To bylo tajemství, na které jsem dlouho nemohla přijít.

Pomohl mi až sníh. Do domku i z něj vedly dvě cestičky stop onoho nocležníka. Vypadaly jako otisk opičí nohy. Co by ale dělala opice venku, napadlo mě, a tady u nás? A protože můj koník bydlí nedaleko Labe, tajemství tvora bylo odhaleno.

foto Jana Heidenreichová

Vodní krysa

Byla to nutrie říční známá také jako vodní krysa. Tento název získala díky dlouhému holému kulatému ocasu podobnému krysímu. Nutrie pochází z Jižní Ameriky a ve světě se často chovají na kožešinu a maso. Takto se ze své domoviny dostaly do celého světa.

foto pixabay.com

Některým jedincům se podařilo uniknout ze zajetí a úspěšně založit místní divoké populace, které jsou vedeny alfa samicí. Její dcery mají v dospělosti teritoria překrývající se s tím matčiným. To by nás mělo vést k zamyšlení nad tím, jaké uspořádání máme v rodině a kdo ji vlastně řídí. Také je dobré prozkoumat, jestli náš vztah k dospělým dětem je založen na závislosti či „přestřižení pupeční šňůry“ a jejich samostatnosti.

Tato zvířata žijí na březích řek, potoků a jezer pokrytých hustou vegetací. Hloubí si nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Nutrie jsou hlodavci menší než bobři a stejně jako oni mají výrazné hlodavé zuby. Hlodání udržuje jejich zuby ve správné délce. Pokud by jim přerostly, nemohli by přijímat potravu a uhynuli by. Lidé s totemem nutrie by se měli zaměřit na péči o své zuby a jejich hygienu.

foto pixabay.com

Tato zvířata jsou mimořádně náchylná k chorobám žaludku a zažívacího traktu vůbec, proto lidé s nutrií v totemu by měli klást důraz na kvalitní a chemicky neošetřenou stravu. Jedině tak budou zdraví a vitální.

Nutrie jsou výborně přizpůsobené životu ve vodě, na nohách mají plovací blány, uzavíratelné nozdry a díky hmatovým vouskům skvěle nacházejí potravu i pod vodou. Voda je obecně spojována s Velkou pramátí, s ženským principem, s emocionální stránkou života, tvořením a se sny.

Měli bychom se proto zamyslet, zda věnujeme dostatečnou pozornost svým snům a přáním. Na druhou stranu možná sníme příliš a stále a nežijeme v reálném světě. Měli bychom si občas své sny připomenout a pustit se do jejich uskutečnění.

Pouhé snění k naší spokojenosti a naplnění nestačí. Je třeba konat.

Umíte snít? A umíte pak sny přivést do vašeho života?

Mně se to podařilo. Celý život jsem toužila mít svého koně. Až když jsem si dovolila splnit si tento veliký sen, objevil se v mém životě kůň Libret. Díky hlubokému vztahu s ním se moje cesta sebepoznání a vývoje urychlila. Dokončila jsem své vykládací karty Magická poselství zvířat a vydala jsem je, posunulo se i mé vnímání sebe i druhých.

Na cestě za sebepoznáním jsem stále a zvu na ni i vás 😊

Divoké zvíře a jeho poselství

od Jana Heidenreichová | 15.12.2022 | články

Příroda je mocná čarodějka a vždy má pro nás poznání v pravý čas a na pravém místě. Stačí, abychom byli otevření, chtěli naslouchat a neměli tendenci si určovat, v jaké formě se k nám informace dostanou. Proto pokud se před námi objeví divoké zvíře, je onou informací či poselstvím.

Kde jsem ono divoké zvíře potkala?

Byl slunečný den, a tak jsem se svým koněm vyrazila na procházko-vyjížďku. Brouzdali jsme se s Libretem bok po boku na břehu Labe, a najednou jsme kus před sebou zahlédli velké, černé zvíře. Říkala jsem si, že je to nějaký obří pes, ale neviděla jsem kolem žádného člověka. To bylo divné. Pak se zvíře pohnulo a odběhlo. Mně bylo jasné, že to není pes, ale divoké prase.

Na břehu rostou duby, topoly a další stromy a kanci tu ryjí zem a hledají potravu. Nasedla jsem na koně a pokračovali jsme jízdou. V tom jsme kousek od nás opět zahlédli divočáka. Tentokrát jsme byli opravdu blízko. Čmuchal u řeky, rozhlížel se a do strachu měl daleko. Za to já jsem strach měla. Bála jsem se, aby prase nemělo pocit, že s námi musí soutěžit o potravu, tak jsem mu nahlas sdělila, aby nás obešlo, že jen v míru projíždíme.

Fungovalo to 😊.

foto pixabay.com

Nic se neděje náhodou, ani divoké zvíře v našem životě

V duchu jsem přemýšlela, jaké poselství mi prase má přinést? Co si mám uvědomit? Nakonec člověk nevidí divočáka za bílého dne hned 2x po sobě jen tak. Doma jsem nahlédla do Průvodce k mým kartám Magická poselství zvířat a dočetla jsem se:

„Divoké prase – odvaha, síla, bojovnost, pravdomluvnost, plodnost a inteligence.

Divoká prasata jsou inteligentní, přizpůsobivá a předvídavá zvířata. Lidmi jsou po dlouhé roky pronásledována a střílena, a kvůli tomu se naučila člověku vyhýbat. Divoké prase proto v přírodě spatříme málokdy, protože se i přes svou velikost umí pohybovat velmi tiše a nenápadně. Tam, kde jsou kanci hojně zabíjeni, dokonce změnili své zvyky a stali se aktivními v noci.

Toto smělé a odvážné zvíře se stalo symbolem pravdomluvnosti a boje proti nebezpečí, které na nás může číhat venku, ale i uvnitř, kdy bojujeme hlavně sami se sebou. Jeho kly jsou výhružné a nebezpečné a nabádají nás, abychom se na vše v našem životě podívali objektivně a postavili se za pravdu a čest.

Díky energii kance spatříme vše, co jsme do té doby popírali, před čím jsme strkali hlavu do písku, přiznáme si lež a pojmenujeme věci pravým jménem. To nám dodá sebedůvěru a odvahu postavit se za sebe a svou věc a vrátí nás to zpět k naší cti.

Vstoupí-li kanec do našeho života, pomůže nám řešit především důležité věci a jednat dle morálních zásad a slušnosti, s lidskostí a poctivostí. Získáme tak pocit sebeúcty a důstojnosti, který každý z nás potřebuje.

Kanec nás povede ke statečnosti a upřímnosti k sobě i druhým a získáme díky němu potřebnou odvahu a schopnost přistupovat k problémům přímo a vyřešit mnohé složité situace. Získáme schopnost postavit se lidským slabostem a proměnit je v sílu.

Kanec je mocný a starostlivý spojenec, který se objevuje ve chvílích, kdy čelíme nějaké výzvě. Podpoří náš ryzí charakter, silnou vůli a otevře cestu ke skrytým věděním, která pak dál budeme moudře využívat.“

Pokládám si tedy tyto otázky:

Jsem dost pravdomluvná? A umím se za pravdu postavit? Nebo si pravdu překrucuji tak, jak se mi hodí? Někdy to dělám, hlavně když mám pocit, že úplná pravda by druhým ublížila. Mám však vyzkoušeno, že lež mě vždy dožene. Dávám si v tuto chvíli nový záměr říkat věci pravdivě podle skutečnosti, anebo nezdůvodňovat svá rozhodnutí.

Rozhodně je mi lépe v pravdě než ve lži.

Poznám, co je v mém životě skutečně důležité? A jak to vlastně poznám? Jedinou správnou nápovědou jsou mé pocity. Podle nich zjistím, jak se cítím a vím, co dělat. Pokud je mi dobře, jdu po té správné cestě, jestli mám divný pocit, tak ta cesta není správná.

Pocity tedy mohou být naším barometrem života.

Mám teď na své cestě mocného spojence kance, který mě podpoří svou odvahou, silou, pravdomluvností a inteligencí. Děkuji a jsem vděčná za tento zážitek a poselství divokého zvířete.

foto pixabay.com

A jak to máte ve svém životě vy?

Jste pravdomluvní?
Vnímáte své pocity a necháte se jimi vést?
Nebo strkáte hlavu do písku a nechcete si přiznat některé věci?
Mluví k vám zvířata?
A víte, co to znamená?

Pokud ne, můžete se naučit číst poselství zvířat pomocí mých karet s Průvodcem zde >>>>

Potřebujete-li najít cestu sami k sobě, pomoci řešit problémy, podpořit, anebo najít cestu ke zvířatům, jsem tu pro vás.

5 darů duše, kterých si u sebe cením

od Jana Heidenreichová | 12.9.2022 | články

5 darů duše, které u sebe opravdu oceňuji a moc mi pomáhají

Každý v sobě ukrýváme dary duše a dobré vlastnosti. Pomáhají nám překonávat těžkosti a starosti, a také jich využíváme k růstu a prosperitě.

Mých 5 darů duše

1.dar – vytrvalost

Jsem jako bulldog. Když dostanu nějaký úkol, zakousnu se do něj a „nepustím“, dokud není hotový. Kdysi mi tato vlastnost pomohla vytrvat při 4,5 leté stavbě rodinného domu. Díky daru vytrvalosti jsem dokončila druhou vysokou školu, kterou jsem studovala s malou dcerou, vlastní domácností a při stavění domu. Vytrvalost mi pomohla, abych se zotavila po operaci páteře a mohla zase normálně fungovat, chodit, sedět a mít koníčky, které mě baví. Vytrvalost pomohla během 5 let nakreslit a vybarvit 72 zvířat, ze kterých jsem pak vytvořila 72 vykládacích karet a napsala k nim knížku neboli Průvodce o 236 stranách.

foto pixabay.com

2.dar – trpělivost

Trpělivosti mě naučil náš první pes německý ovčák Ben. Byl hyperaktivní stejně jako já a byl mi skvělým učitelem. Když jsem na něj spěchala, aby se učil rychleji, zasekl se a čekal, až se uklidním a dám mu na vše dost času. Trpělivost mi pomáhá při práci s klienty. Kineziolog je průvodce, který nesmí napovídat, má být trpělivý, naslouchat klientovi a vést ho k pochopení, a tudíž k vyřešení problému. Tu nejvyšší školu trpělivosti mi zprostředkoval můj kůň. Koně mají jiný způsob učení než my lidé. Složité cviky je třeba rozfázovat do dílčích kroků a ty ho postupně učit. Jeden cvik se skládá z mnoha těchto malých kroků.

3.dar- pozitivita

Jsem pozitivní člověk, což někteří lidé vyhodnocují jako naivitu. V kineziologii se říká: „Lepší růžové brýle než slepecká hůl.“ A tím se řídím. Pokud očekáváme pozitivní výsledky, tak se dostaví. Pokud očekáváme negativní, také se také dostaví. Pozitivitu jsem si „vypěstovala“. Kdysi jsem byla negativní a každý den jsem si v hlavně vytvářela černé scénáře o tom, co se stane špatného, jak to blbě dopadne, jak to nezvládnu, jak to zvládnu špatně a jaké budou problémy. Úplná černá kronika. A jak jsem to změnila? Pomohla mi kineziologie. Pochopila jsem, jak nebýt obětí a život si tvořit svými myšlenkami a vizemi. Tvořím si pozitivní scénáře místo těch negativních.

foto pixabay.com

4.dar – citlivost

Už od dětství jsem velmi citlivá. Uvědomila jsem si to díky knihám „Žít s radostí“ a „Osobní síla skrze uvědomění“ od Sanaya Roman. Už mi bylo jasné, kam se ztrácí má energie a dobrá nálada po návštěvě obchodního centra, nebo u některých lidí. Citlivost využívám své práci. Snadněji se napojím na energii klientů při kineziologii a mohu je vést k pochopení a odblokování problémů. Také ji využívám při kreslení mandal na zakázku.

5.dar – rovnováha

Jsem váha váhavá, tudíž rovnovážná 😊. Potřebuji, aby vše bylo v rovnováze a harmonii. Můj dar mi pomáhá vyvážit nepříjemné situace, vyrovnat nerovnovážné energie a uklidnit hádky. Jsem jako kuchař, který přesně ví, co má přidat do hrnce, aby byly všechny ingredience vyrovnané a příjemné. Tento dar využívám hlavně v rodině a v práci. Musím si ovšem dávat pozor, abych stále nevyrovnávala a neharmonizovala na úkor sebe. Pak by to bylo sebezničující, a to není cílem.